Druhé kolo poháru ČFbU očima Maickela

Je sobota 11. září 2010, 5:45 středoevropského času. Někteří lidé ještě zahřívají své pelíšky, jiní naopak vstávají do práce. Ze stanice Letohrad právě vyjíždí motorový osobní vlak směr Ústí nad Orlicí a v něm banda letohradských florbalistů, kteří se vydávají vstříc druhému kolu poháru ČFbU.

V 6:05 vlak doráží do Ústí n.O. Kupodivu bez zpoždění, co se stalo? O několik minut později výprava nastupuje na rychlík směr Praha. Cestu do Prahy každý tráví po svém. Někdo dospává bujarou noc, někdo ochutnává první svačinu, někdo již myslí na florbalové vystoupení. Krátce po osmé hodině ranní vlak doráží do Prahy, kde je rezerva 30 minut na přestup do dalšího vlaku směr Beroun. Během této krátké doby se stíhá Maickel ztratit na jezdících schodech. Až do Berouna ho nikdo nevidí. Naštěstí ani průvodčí. Již jsme skoro na místě. K výpravě se přidávají poslední tři hráči, Pepek, Čurda a Jean.

Po příjezdu do Králova Dvora nás trochu šokuje zdejší prostředí, respektive nádraží. Po pár peripetiích úspěšně dorážíme do haly, která hostí pohár. Zbývá hodina a půl do prvního zápasu proti FBK Peaksport Litomyšl. Tento čas využíváme k vyplnění zápisu a důkladnému rozcvičení. V pravé poledne začíná zápas. Začátek se nám daří, celkem rychle se dostáváme do vedení, které se postupně stupňuje. Utkání kontrolujeme až do konce druhé třetiny, kdy dostaneme tři branky ve vlastní přesilovce. Dopadáme jako sedláci u Chlumce. Litomyšl se dostává na koně, naštěstí ji posílá zpět na zem Skalda. Zbytek utkání přináší samé zvraty, ale utkání nakonec dopadá v náš prospěch. Přestávku mezi zápasy věnujeme odpočinku, zhodnocení zápasu a probrání další taktiky.

Krátce před začátkem druhého zápasu přijíždí podpora, Miška s Anet, které se táhnout přes půl republiky, aby viděli FBC Letohrad naživo v akci. Věrné to fanynky:) Utkání pro ně ale nevyhráváme. Orka Stará Boleslav předvádí precizní výkon a poráží nás 5:2. Během utkání se bohužel zraňuje Majsyk, má něco s kotníkem (šest týdnů v sádře – pozn. redakce). Je to velká ztráta, protože celé dvě utkání byl ve skvělé formě. Krátce po utkání přichází další zpráva, tentokrát dobrá, Vlasťák má hotovou licenci a může přijet.

Krátce před sedmou hodinou večerní se vydáváme na nádraží, abychom jeli do kempu, který se stane našim útočištěm pro dnešní noc. Vlak, kterým máme jet, zastavuje pouze na znamení. Pepek jako správný kapitán nám ho bezpečně stopuje. Můžeme tak vyrazit. Krátce po sedmé hodině přijíždíme do vesničky, kde se nachází náš kemp. Je to malebná obec s kouzelných názvem Řevnice. Asi po 15 minutách nacházíme kemp za mostem, přesně jak to bylo v popisu. Bohužel na hlavní bráně visí nápis: „Zavřeno“. Pepek tak volá na recepci, zda jsme na správném místě. Opravdu to má být kemp za mostem, bohužel ale v několik kilometrů vzdálené obci jménem Dobřichovice. Musíme tak zpátky na nádraží. Toto zjištění nejvíce oceňuje Majsyk, který sotva chodí.

O půl hodiny později se konečně dostáváme na kýžené místo, kde nás čeká velmi milá recepční a hlavně malebná hospůdka nedaleko Berounky. Za chvíli se tam všichni scházíme. Čeká tam na nás vychlazené pivečko a několik druhů jídel. Z nejdříve obyčejného večera se stává jeden z nezapomenutelných večerů (pro některé nezapomenutelných – viz dále). Velmi milá obsluha spojená s hudební kulisou, kterou zařizuje hudební skupina známého publicisty Josefa Klímy, nám pomáhá pořádně relaxovat a připravit se na další zápasy. Někteří takto pokračují až do brzkých ranních hodin, někteří se zase vydávají poznávat přírodu z blízka a někteří již odchází do říše snů.

Ráno, kolem deváté hodiny, se plni zážitků vracíme do Králova Dvora, kde nás již čeká Vlasťák a další dva zápasy poháru. První zápas hrajeme proti Olympu Praha. Bohužel ztrácíme začátek zápasu, do konce již to nestíháme dohnat. Dvě minuty před koncem vykřesává naději Káša, když snižuje na 3:4. Gól náležitě oslavuje pohrůžkou „ty ty ty, tohle ještě není vše, co jsme dneska předvedli“. Bohužel v poslední minutě nedáváme trestné střílení, a tak to již bohužel je všechno, co jsme letos v poháru předvedli.

Poslední utkání proti Královu Dvoru už se hraje jen o čest. Oba týmy ztratily naději na postup. Celé utkání kontrolujeme, Vlasťák předvádí své kouzelnické umění. Nakonec vítězíme 6:2 a končíme tak na třetím místě ve skupině B.

Krátce před sedmou hodinou se vydáváme zpátky směrem Letohrad. Cestu nám zpříjemňují zasloužená pivečka a i přes neúspěch neutuchající úsměv. Během cesty je z nás průvodčí lehce nervózní, ale nakonec úspěšně dorážíme domů. Pohár je za námi.

Určitě celý pohár pro nás byla dobrá příprava před novým ligovým ročníkem, která leccos prozradila. Takovou florbalovou SWOT analýzu – kde jsou naše přednosti a kde naopak nedostatky. Vystoupení v poháru určitě nebylo nějakou tragédií nebo ztrapněním, ale co si budeme povídat, na postup bylo … Ale opravdu se potvrdilo, že FBC Letohrad je opravdu jeden tým a skvělý kolektiv, který drží při sobě:)

15.9.2010 | maickel

(c) fbc letohrad 2010

design: franta 2007